O mlčení moudrých - Platón
Odkaz ke stažení: uloz.to/xWmwfzTd/o-mlceni-moudrych-pdf
Text Platóna:
Proto tedy každý vážný muž, jde-li o věci vážné, jest dalek toho, aby o nich někdy psal a uvrhl je
před lidmi do nepřízně a pochybnosti. Jedním slovem tedy, kdykoli někdo uvidí něčí spisy, ať spisy
zákonodárce v oboru zákonů, ať cokoli jiného v jiných oborech, měl by z uvedených důvodů soudit, že
to nejsou nejvážnější myšlenky spisovatelovy - ač je-li to muž vážný - nýbrž ty že dlejí kdesi v
nejkrásnějším místě jeho nitra; pakli však to přece uložil do knih jako vskutku vážné myšlenky, potom
pochyby není, že - bohové sice ne, ale lidé - zmátli mu rozum.
Text z fóra Frabato.cz:
To Mlčení má podle mě několik rovin. Rozlišil bych dvě věci:
1) obecná okultní teorie
2) osobní praxe každého člověka
Mlčet se dá o obou těchto věcí, ale 1) je dneska zveřejněna, takže mlčet už nemá cenu.
Tady jde spíš o jinou věc a to o tu, že tomu skoro nikdo nerozumí, takže jak píše Bardon,
i kdyby se o okultních mysteriích psaly hory knih, tak nezralému člověku to je prd platné.
Přirovnal bych to třeba k matematické vědě. Můžete mít zveřejněnou matematickou vědu,
ale stejně 99 procent lidí tomu nikdy rozumět nebude Ale zase je tu problém s profanací.
Je třeba být dostatečně intuitivní, aby se vědělo, kde má cenu o tom mluvit a kde ne. Jak se říká:
Neházejte perly sviním. Kde je užitečné mlčet, tak to se týká především 2) a to hlavně před rodinou,
známými apod. Pokud nikdo neví, kdo jsem, pak můžu hovořit i více intimněji. Ne že by neporadil
ostatním nebo nepomohl, ale intimní věci si nechá pro sebe.